Během stále probíhajících vykopávek na severním okraji Davidova Města v Jeruzalémě byl nalezen otisk pečetidla z doby prvního chrámu.

Tichá vzpomínka a trochu srovnání s Válkou židovskou (66 - cca 74 n.l.)

PhDr. Jiří Pavlík, Ph.D. (narozen 1970) vystudoval teologii na Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy (UK) a řečtinu-latinu na Filozofické fakultě UK. Tamtéž v r. 2007 dokončil doktorské studium v oboru klasická filologie. Zabývá se starořeckou literaturou, spiritualitou křesťanského mnišství a dějinami rétoriky a stylistiky. Působí na HTF...

The Lying Pen of Scribes se jmenují stránky, které se věnují především padělkům kumránských svitků. Název stránek se inspiroval Jeremiášem 8,8:

Dnes jsem při brouzdání webu narazil na článek o nabatejském městě Šivta. Tak jsem si řekl, že bych mohl zveřejnit fotky a pár informací o této lokalitě v Negevské poušti, kterou jsem navštívil vrámci Starozákonní cesty po Svaté zemi v roce 2012.

Brent Nongrbi, výzkumník ze Sydney, ve své nové knize vydané v Yale University Press (New Heaven a London) zaměřené na křesťanské rukopisy pocházející převážně z Egypta cituje i českého biblistu a papyrologa dr. Jana Merella, resp. jeho práci "Nouveaux fragments du Papyrus 4" v Revue Biblique 47 z roku 1938. A ani nevadí, že místo krásného...

Izraelská média informovala o nálezu mince krále Heroda Agrippy I., např. Student Discovers Rare 2000-Year Old Coin near Shiloh. Tento herodovský král, vnuk Heroda Velikého je známý ze Skutků apoštolů (Sk 12,2-3), že dal popravit apoštola Jakuba Zebedeovce a apoštola Petra nechal zavřít do vězení (ten později dle Skutků zázračně z vězení utekl).

V Novém zákoně se nachází jméno proroka Izaiáše 19x, což např. oproti Pilátovi (56x) není mnoho. Ale zásadní vliv knihy Izaiáš na formování křesťanství je neoddiskutovatelný. Připomeňme alespoň Ježíšovo čtení 61. kapitoly Izaiáše s následným minikázáním z pera evangelisty Lukáše (Lk 4,16-21).

Tentokrát navazuji na závěrečný odstavec příspěvku Jeskyně v Kumránu: můžeme čekat další překvapení?

Slova Ámose, který byl z tekójských drobopravců. Měl vidění o Izraeli za dnů judského krále Uzijáše a za dnů izraelského krále Jarobeáma, syna Jóašova, dva roky před zemětřesením. (Ámos 1,1 ČEP)

Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Když to uslyšel Herodes, znepokojil se a s ním celý Jeruzalém. (Mt 2,1-3 ČEP)

Rád bych připomněl tři letošní NEJ biblické archeologie, která jsem vybral zcela subjektivně. Pár slov věnuji