Na Masadě je něco nového pod sluncem
v Bibli. Prof. Guy Steibel z TAU (IL) ji zvolil pro název přednášky o obnovených vykopávkách na sluncem rozpálené Masadě u Mrtvého moře, a to pro Centrum biblických studií v Praze. Přednáška se konala 7. 3. 2023 na ETF UK.
Steibel, známý též z článku "Masada Shall Never Fail (to Surprise) Again" v čísle září/říjen 2018 Biblical Archaeology Review, vede vykopávky na Masadě od roku 2017 a ve své přednášce se zabýval především vrstvami z dob Heroda Velikého (37-4 p. n. l.), 1. židovského povstání (66-73 n. l.) a byzanského období.
Pokusím se shrnout to nejdůležitější, s čím přišel.
Pokud jde o období Heroda Velikého, nové vykopávky rozšířily povědomí o vodním zásobovacím systému na Masadě, který umožňoval v tomto místě uprostřed Judské pouště mimo jiné i pěstování např. vinné révy a dalších plodin, dokonce i stromů velikosti bonsají.
Pro období první války židovské má prof. Steibel hypotézu, že Masadu po dobití zeloty na Římanech v roce 66 se stalo toto místo utečeneckým táborem s rozmanitou strukturou obyvatel včetně možného pobývání Samařanů a významné skupiny esejců z Kumránu v tak zv. esejské čtvrti. Některé poznatky - i díky bohatému písemnému materiálu z předchozích kampaní (např. cca 1000 ostrak, ale též po Kumránu druhá největší sbírka svitků s texty) lze cílit až na jednotlivé osoby, jako je pekař Josefus. Pekárna pečící více jak 1000 chlebů týdně potvrzuje starověké zprávy o počtu obyvatel Masady během revolty. Dobití Masady (3 roky po dobití Jeruzaléma a 2 roky po triumfu v Římě) profesor vysvětluje ekonomickými zájmy Římanů v nedalekém Ejn Gedí (výroba drahých parfémů, o níž píše i Plinius Starší). Ty ohrožovali právě obyvatelé Masady.
Z nálezů z byzanského období upozornil na v jeskyni se nalézající aramejský nápis "Pán Ježíš" s možným vyobrazením ukřižovaného.
Přednáška byla dle všeho cílena jako nabídka studentům zúčastnit se jako dobrovolníci na vykopávkách na Masadě. Z cca 20 přítomných na přednášce jsem ale mnoho studentů nezaznamenal, což je podle mě škoda ...
