Hebrejská písma a jejich vývoj
dnes chci zmínit něco jiného.
V Siduru najdeme na stranách 46 - 49 "Píseň moře" (Ex 14:30-15:19) - sudé stránky hebrejsky, liché česky. Zajímavé je, že hebrejský text vlastní písně (Ex 15:1-18 - český překlad "Chci zpívat Hospodinu, neboť je velmi vznešený" známe z velikonoční vigilie) je psán velmi podivně. Grafické uspořádání připomíná zdivo - dvě prázdná místa na jednom řádku, jedno prázdné místo na řádku následujícím a tak pořád dokola. Přitom některá písmena jsou dokonce uměle rozšířena i několikanásobně - viz následující sken strany 48 Siduru.
Po nastolení problému se vrátím spátky do Svaté země, do Kumránu (ten je přísně vzato na palestinském Západním břehu). V jeho okolí se, jak známo, našly v minulém století mimo jiné svitky (až na jeden zlomky) hebrejské bible, jejichž vznik lze datovat s jistotou před rok 70 n. l. O jediném kompletním zachovalém svitku proroka Izaiáše se často zjednodušeně uvádí, že se jeho text téměř shoduje se současným námi používaným hebrejským tak zv. masoretským textem.
Vezměme si ale do ruky knihu The Dead Sea scrolls Bible - The Oldest Known Bible Translated for the First Time into English, San Francisco: HarperCollins, 1999 od autorů Martin
Abergg Jr, Peter
Flint a Eugen
Ulrich. Tato kniha překládá do angličtiny všechny známé biblické texty od Mrtvého moře a porovnává je především se standardním textem masoretským (MT). Těch rozdílů, byť většinou ne podstatných, je jen u této jedné biblické knihy je 1480, tedy v průměru více jak 20 rozdílů na kapitolu (těch je 66).
Čím to? Je to dáno především tím, že v době vzniku tohoto svitku nebyl hebrejský biblický text dosud fixován. Kdy ale byl fixován? Náš standardní hebrejský biblický text (MT) je kompletně obsažen v tak zvaném Leningradském kodexu, který byl sepsán kolem roku 1000 n.l. Rukopisných biblických dokladů z doby mezi roky 70 n.l. a 1000 n.l. - pomineme-li neúplný Aleppský kodex (cca 920 n.l.) - velmi málo.
Mimořádným dokladem z tohoto mezidobí je tak zv. Ashkar-Gilson Manuscript ze 7. - 8. století n.l. obsahující již zmíněnou Píseň moře v grafickém uspořádání textu "jako zdivo". Toto grafické uspořádání Písně moře pak najdeme
i v Leningradském kodexu. (Oba poslední odkazy na fota jsou směřovány na stránky Biblical Archaeology Society.)