Nabatejci - to není jen jordánská Petra

Dnes jsem při brouzdání webu narazil na článek o nabatejském městě Šivta. Tak jsem si řekl, že bych mohl zveřejnit fotky a pár informací o této lokalitě v Negevské poušti, kterou jsem navštívil vrámci Starozákonní cesty po Svaté zemi v roce 2012.

Fotky jsou všechny "přepálené", což bylo způsobeno velkým slunečním žárem i během dopoledne a tím, že jsem neměl UV filtr.

Nabatejci vytvořili království (2. stol. př. Kr. až rok 106 po Kr.) a hmotnou i písemnou kulturu. Šivta na tak zv. Kadidlové stezce byla osídlena od 1. st. př. Kr., ale hmotné památky, které jsme měli možnost navštívit, jsou hlavně z doby bysantské (5. - 7. stol. po Kr.), kdy město prý bylo významným bodem pro poutníky do kláštera sv. Kateřiny na Sinaji (o něm snad někdy jindy, zatím nabízím foto kláštera zde. Zvláště výrazné jsou zbytky bysantských trojlodních chrámů.

Souvislost Nabatejců s tématem biblické archeologie:

  1. Herodes Veliký (a také zde) měl matku Nabatejku jménem Kufta (jeho otec byl Idumejec Antipateros).
  2. Tak zv. Babatha archiv papyrů od Mrtvého moře z doby Bar Kochbova povstání (132-135 po Kr.) obsahuje právní a obchodní texty mimo jiné i v nabatejštině. Papyry objevil v r. 1961 slavný izraelský archeolog Jigael Jadin.
  3. O Nabatejcích se píše v knihách Makabejských 1Mak 5,24-28 a 9,35; 2Mak 5,8 (nabatejský král Aréta I.) a 12,10 (zde arabové = Nabatejci) a samozřejmě i Josefus Flavius.
  4. A konečně o Nabatejce se zajímal náš známý kněz, orientalista a špión Alois Musil.

Info jsem čerpal též z doktorské práce Miroslavy Stupkové Nabatejské náboženství v proměnách na HTF UK.