Co tvoří Starý zákon?

V již zmiňovaném článku Hledači bible v National Geographic Česko je kromě textu i bohatý fotografický materiál, včetněně několika jedno i dvoustránkových fotografií. Mě ale osobně nejvíc zaujala fotka Steva Greena, podnikatele a hlavního investora stavby Museum of the Bible i jeho sbírek. Na téže dvoustraně je zvírazněn citát pracovníka Izraelského památkového úřadu: "Když se zabýváte historickými předměty, nepochybně si ušpiníte ruce." Zde narážím na to, co jsem napsal již dříve.

Obtraťme ale pozornost k pěti a půl stranám grafiky, která se snaží přiblížit dynamiku vzniku Bible, nejnovější metody získávání textu ze "ztracených svitků", např. z oharků téměř spálených svitků a také - co vlastně Bibli tvoří, jaké posvátné texty. Zatímco u Nového zákona je v církvích a náboženských společnostech nám v Česku blízkých (katolíci, tradiční protestanti, evangelikálové, pravoslavní) shoda na 27 knihách, u Starého zákona je tomu hodně jinak.

Grafika na straně 27 to mapuje velmi názorně, ale přesto si myslím, že je třeba určité doplnění. Především co se týče Hebrejské bible, jejíž překlady jsou široce přijímány jako Starý zákon křesťanů - viz překlady "bez deuterokanonických knih".

Grafika ukazuje výrazný početní rozdíl mezi knihami Starého zákona protestantů (= prvního kánonu katolíků) a Hebrejské bible, ve skutečnosti jsou co se týče obsahu totožné,
liší se jen v uspořádání.

Hebrejskou bibli tvoří tři okruhy knih: Tóra, Proroci a Spisy. Použitím počátečních písmen hebrejských názvů těchto okruhů se Hebrejská bible nazývá též Tanak.

Tóru tvoří 5 knih Mojžíšových (Gn, Ex, Lv, Nm a Dt).

Proroky tvoří překvapivě Proroci přední a Proroci zadní.

Do Předních proroků se počítají Josue, Soudců, 1. a 2. Samuelova (jako 1 kniha), 1. a 2. Královská (také jako 1 kniha), tedy 4 knihy.

Do Zadních proroků se počítá Izajáš, Jeremjáš, Ezechiel a 12 malých proroků jako jedna kniha, celkem tedy také 4 knihy.

Proroky v Hebrejské bibli představuje tudíž 8 knih, nápadná je nepřítomnost proroka Daniela, ale toho najdeme ve Spisech.

Spisy tvoří Žalmy, Jób, Přísloví, dále tak zvané Megilot (sváteční svitky, které se čtou vždy o konkrétních svátcích): Píseň písní, Rut, Pláč, Kazatel, Ester, potom Daniel a konečně Ezdráš a Nehemjáš (jako jedna kniha) a knihy 1. a 2. Paralipomemnon (Kronik - opět jako jedna kniha),
v součtu 11.

Jak je tedy patrno, 5+8+11=24 knih Hebrejské bible je totožných s 39 knihami (prvního kánonu) Starého zákona.

Křesťané ve své většině překládají Starý zákon z Hebrejské bible (konkrétně z Leningradského kodexu, nejstaršího to kompletního svědka hebrejských písem, cca z r. 1000 po Kr.), uspořádání knih mají stále podle Vulgáty! Sv. Jeroným se nejspíš inspiroval pořadím knih v řecké Septuagintě (LXX), Bibli prvních křesťanů, ale v dochovalých nejstarších kodexech (Sinaiticus, Vaticanus, Alexandrinus) se pořadí knih SZ úplně neshoduje, takže kdo ví...

Hebrejská písma končí slavnostním výnosem, 23. veršem 36. kapitoly 2. knihy Paralipomemnon: "Toto praví Kýros, král perský: 'Hospodin, Bůh nebes, mi dal všechna království země. Pověřil mě, abych mu vybudoval dům v Jeruzalémě, který je v Judsku. Kdokoli z vás, ze všeho jeho lidu - Hospodin, jeho Bůh, buď s ním - se může vydat na cestu.'" Mimochodem totožný verš je na začátku knihy Ezdráš, v hebrejských písmech je ale tato kniha PŘED knihou Kronik!

Starý zákon končí v 3. kapitole proroka Malachiáše jeho mesiánsky laděnými verši 23 a 24: "Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou."