Méšova stéla v Českém rozhlase

Velice mě upoutal záznam rozhlasového pořadu - rozhovoru redaktora Petra Vaďury s biblistou, odborným asistentem na Husitské teologické fakultě UK Petrem Melmukem o Méšově stéle a širších souvislostech: o Moábu, Amónu a Edómu, o Izraelském a Judském království, o stéle z Tel Dan ze stejné doby, na které je zmíněn "dům Davidův" (na Méšově stéle možná též?), o biblickém minimalismu a maximalismu atd.

V pořadu je citován překlad textu stély ze stran 53 až 54 knihy Bardtke Příběhy ze starověké Palestiny a 143 až 144 knihy Jepsen Královská tažení ve starém orientu (viz KNIHY) a také na Wikipedii.

Šestačtyřicetiminutový pořad je možno si poslechnout ZDE!

Méšova stéla z černého čediče s nápisem ve starohebrejském písmu se nachází v pařížském Louvre.


Sdílené foto - Méšova stéla


Sdílené foto - Stéla z Tel Dan

Nalezena byla v druhé polovině 19. století v Díbánu (hist. Díbón, např. Nm 32,3) v Jordánsku (hist. Moáb). Získání stély od místních beduínů bylo velmi dobrodružné a stéla byla při tom málem zcela zničena.

Foto, které přikládám, je z Kumránu přes Mrtvé moře směrem k hoře Nebó (viz především Dt 34,1), tedy do míst, o kterých stéla pojednává. Moábská krajina je v mlžném oparu, ale lepší vlastní foto nemám.

V textu moábský král Méša zmiňuje své vítězné boje s Izraelem, ve kterých získal zpět hraniční "nárazníkovou" oblast na severu své země.

Ve Starém ztákoně (SZ) je více než 170x zmíněn Moáb a Moábci. Jejich původ je odvozován od prvorozené Lotovy dcery (Gn 19,35). Moábský král Méša je v Bibli uváděn v souvislosti se vzpourou jeho království proti izraelské nadvládě nad částí jeho území (2Král 3,4; srovnej též 2Král 1,1). Méšova stéla zmiňuje izraélského krále Omrího (1Král 16) a jeho dynastii (do ní patří jeho syn Achab, známý z příběhů o proroku Elijášovi, a Achabovi synové Achazjáš a Jóram). Události zapsané na stéle historici datují do poloviny 9. století před Kr, kdy v Izraeli vládl Jóram. Stéla uvádí dobití a (znovu)vystavění mnohých sídel, která jsou též zmiňována ve SZ, viz např. 48. kapitolu proroka Jeremijáše.

Jaký je přínos Méšova textu? Především dokresluje pohledem z druhé strany SZ příběhy, boje a mocenskou situaci doby královské. Dává nám lépe porozumět ideologické řeči panovnických textů té doby, kterou hovoří i knihy Královské (zdůrazňování až zveličování vlastních vítězství, potlačování proher). Méšova stéla patří k základním artefaktům biblické archeologie vůbec.