Jiří Musil: Zájem o archeologii začal už před revolucí

14.08.2021

Jiří Musil provozuje stránku o biblické archeologii. V rozhovoru popisuje, co ho k tomu vedlo.


Čo vás najviac fascinuje na oboru kresťanskej archeológie?

Možná bych tu Vaši otázku rozšířil na archeologii objevující dějinné pozadí a historické souvislosti Starého i Nového zákona. Bible není učebnice historie, ale biblická zvěst k nám přišla v dějinách a od dějin ji nelze oddělit. Když přijedete do Jeruzaléma nebo třeba do Kafarnaum, můžete říci "Tady někde to bylo". Když jsem například svého času viděl v Jeruzalémě zlomek pohřební schránky z prvního století, na které je vyryt nápis ben ha-kohen ha-gadol, neboli "syn velekněze", stál jsem před kusem kamene, který ale svým nápisem ukazuje - byť nepřímo - směrem k Ježíšovu pašijovému příběhu.

Stojíte za vznikom portálu biblicka-archeologie.cz. Čo vás k tomuto kroku viedlo?

Za prvé mě jako věřícího křesťana - katolíka oslovovala Bible a její souvislosti už od mládí. Pak jsou to mé kořeny - můj dědeček, který zahynul v roce 1942 v Malém Trostinci u Minsku, byl židovského původu, i když zdá se, že víru nepraktikoval.

Za třetí to byl zájem o biblickou archeologii, který u mě byl v zárodku už před revolucí, ale plně se rozvinul až s rozvojem možnosti sledovat toto téma na internetu. A konečně vědomí, že v našem prostředí bylo kvalitních informací pro laické zájemce málo a ne vždy byly u nás prezentovány informace skutečně podložené.

V češtine asi neexistuje veľa zdrojov s touto tématikou. Odkiaľ čerpáte informácie?

Informace čerpám především z anglosaské odborné literatury a z internetu. Nelze říci, že u nás informace v češtině nejsou. Už před rokem 1989 vyšly knížky zabývající se touto oblastí. Tématu se věnovaly překlady zahraničních prací vycházejících v nakladatelství Vyšehrad. Dále pak části knih novozákoníka prof. Jana Merella (1904-1986), jemuž je připisováno znovuobjevení papyru P4 nebo dílo Ze světa Starého zákona od prof. Miloše Biče. Při četbě těchto knih jsem získal zájem o biblickou archeologii.

V dnešní době je situace mnohem lepší, máme i naše české biblické archeology, např. doc. Filip Čapek své teoretické i praktické poznatky vtělil do práce Archeologie, dějiny a utváření identity starověkého Izraele (2018). Ale chybí nám český zdroj pravidelných informací přístupnou formou pro zapálené laiky. Já jsem vděčný za časopis Bilical Archaeology Review, který odebírám více jak 10 let. Tento časopis vychází od roku 1975 a od skromné iniciativy amerického právníka a laického fanouška biblické archeologie Hershela Shekse (1930-2021) se postupně stal prestižním magazínem citovaným i ve světové archeologické literatuře.

Aké najdôležitejšie archeologické objavy, ktoré sa týkajú křesťanstva, by v posledných například desiatich rokoch spomenul?

Výčet bude vždy subjektivní. Rád bych zmínil objev Poutnické cesty od Siloe k Chrámové hoře, která až bude v budoucnu zpřístupněna, stane se jednou z velkých turistických atrakcí Jeruzaléma.

Dále nálezy v rámci stále probíhajícího projektu přesívání zeminy z Chrámové hory, který je vůbec prvním systematickým archeologickým výzkumem tohoto místa. Zajímavý je odtud např. nález zlomků ozdobného dláždění z Herodova chrámu. O kráse tohoto dláždění píše Josefus Flavius.

Objev opevněného města Khirbet Qeiyafa, 30 km jihozápadně od Jeruzaléma přináší nové světlo do počátků doby královské.

Nález domu z prvního století v Nazaretě v prostorách konventu Sester z Nazareta představuje místo, které bylo v byzantské době uctíváno jako dům Ježíšova dětství.

A konečně českou stopu mají vykopávky Tel Moca nedaleko Jeruzaléma přímo pod mostem dálnice č. 1 směr Tel Aviv. Ty probíhají za účasti odborníků z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.

V posledných rokoch vnímam nárast záujmu kresťanov o Izrael a jeho históriu. Aký je dopad archeologia na to, ako vnímame Boha alebo Bibliu?

Ten zájem byl podle mého názoru už od konce starověku, připomeňme pouť matky císaře Konstantina Heleny do Svaté země. Dnes je tento zájem podpořen relativně snadnou dostupností Izraele pro poutníky a snazším přístupem k informacím. Pokud jde o vztah Bible a archeologie, můžu jen rozšířit to, co jsem řekl již na začátku rozhovoru. Archeologie má dvě fáze: "kopaní díry" a "vyprávění příběhu", čili vyhledávání artefaktů a následně jejich interpretaci. Jejím cílem není biblickou zvěst vyvrátit, ale ani dokázat. Správná archeologie nemá teologické ambice. Je-li její vyprávění v souladu s tím, co čteme v Bibli, je to pro nás jistě povzbudivé. Ale kromě toho budou i situace, kdy interpretace archeologů se od toho, co čteme v Bibli bude lišit. Ale to se týká spíše tvrzení historických nebo zeměpisných, nikoliv výpovědí o Bohu a jeho záměru s člověkem.

Keď sa povie biblická archelogia, bežných ľudí najčastejšie napdne objav kumránských zvitkov od Mŕtveho mora. Čo tento objav vo svojej dobe znamenal?

Objev kumránských svitků je považován za jeden z největších archeologických nálezů 20. století. Hned na začátku musím říci, že hlavní význam těchto nálezů je to, že nebylo objeveno nic, co by v základech otřáslo tím, jak Starý zákon resp. Hebrejská písma chápou křesťané a židé po 2000 let. V Kumránu jde o nález knihovny jedné velmi izolované náboženské skupiny na periferii tehdejšího světa. Ale význam zdejších svitků a následně i dalších obdobných nálezů v pouštních oblastech současného Izraele a Palestinských území je především v tom, že výrazně posunuly naše poznání, jak se utvářel židovský biblický kánon. Ten, jak už víme, v Ježíšově době nebyl ještě zcela ustálen. Tak zvaný masoretský text, který je základem překladů Starého zákona, vznikl v raném středověku a jeho nejstarším úplným zdrojem je Leningradský kodex z roku 1007. V Kumránu objevený prakticky kompletní text knihy Izaijáše je o více jak 1000 let starší. Rozdíly mezi těmito dvěma texty samozřejmě jsou, ale nejsou zásadní.

Pokud jde o Nový zákon, žádné přímé doklady z Kumránu nemáme, svého času diskutovaný malý zlomek označovaný jako 7Q5 ze sedmé kumránské jeskyně nejspíš nepochází z Markova evangelia. A Ježíš určitě nebyl kumránským Učitelem spravedlnosti, jak hlásaly některé radikální názory v prvních letech po nálezech. Ježíšovo učení je ve své podstatě protipólem myšlení kumránské komunity, hlavně pokud jde o otevřenost při hlásání radostné zvěsti. Ale některé kumránské spisy nám osvětlují bohatost a pluralitu židovského teologického myšlení Ježíšovi doby. Například "blahoslavenství" byl v Ježíšově době známý literárně teologický žánr, který Ježíš použil a dal mu osobitý obsah.

Ake důležité trendy v tejto oblasti v posledných rokoch vnímate?

Do biblické archeologie pronikají mnohé technické vymoženosti současnosti. V nedávné době například bylo oznámeno, že slavný Izaiášův svitek nejspíš sepsali dva písaři, což bylo zjištěno pomocí technologií založených na umělé inteligenci.

Při rozborech DNA pergamenu některých svitků od Mrtvého moře byly určeny druhy zvířat, z jejichž kůže byl pergamen vyroben a tím i pravděpodobná místa vzniku svitků.

Pomocí nových optických a počítačových metod lze přečíst texty, které dosud nebylo možné dešifrovat. Např. téměř shořelý svitek části Levitiku z Ejn Gedi, který vědci přečetli, aniž by ho bylo nutné rozbalit.

Věda se zapojuje i do boje s padělky biblických zlomků od Mrtvého moře, které představují v novém tisíciletí velký problém.

Ale novým trendem je i rozšíření klasické mechanické prosívací metody, kdy se zemina v místech vykopávek prosívá, aby nepřišly nazmar i drobné nálezy. Tuto techniku úspěšně používají vědci při zpracování zeminy, která byla nelegálně vyvezena z Chrámové hory v Jeruzalémě. A je potěšitelné, že do této činnosti zapojují i školní mládež nebo poutníky do Svaté země. Koronavir tuto činnost omezil, ale věřím, že díky rychlému očkování v Izraeli se bude moci opět plně rozvíjet.

Rozhovor na webu Křesťan dnes, zveřejněn v červenci 2021.