Moje tři NEJ biblické archeologie v roce 2018
Rád bych připomněl tři letošní NEJ biblické archeologie, která jsem vybral zcela subjektivně. Pár slov věnuji
- jednomu "náhodnému" nálezu,
- jednomu objevu - výsledku nesmírné píle
- a konečně jedné špatnosti, o které se mluví v biblické archeologii již několik let a která letos vyhřezla v plné síle.
1. Část kamenného sloupu s vyrytým krátkým nápisem obsahujícím plné jméno Jeruzaléma Jerušalajim ירושלים byla nalezena při archeologickém průzkumu na místě budoucí stavby nové silnice blízko "Jerusalem International Convention Center" v západní části města, tedy nikoliv v historickém centru! Stáří nápisu odhadují archeologové na 2000 let.
V hebrejské Bibli je jméno Svatého města uvedeno více jak 600x, ale drtivá většina je psána bez písmene jod mezi el a em, tedy ירושלם, pouze v pěti případech - Jeremiáš 26,18, Ester 2,6, 1. Kronik 3,5 a 2. Kronik 25,1 a 32,9 "plně" ירושלים
(ověřeno biblickým SW DAVAR). Zajímavé je, že masoretské značky v současné hebrejské Bibli, které doplňují samohlásky do souhláskového textu jsou u kratšího slova doplněny tak, aby se četlo též Jerušalaim; ale jejich původ je ve středověku (jak jsem již psal, Leningradský kodex je cca z roku 1000). Tento archeologický nález potvrzuje současnou výslovnost už v době Ježíšově!
Sdílené foto - Hananiah son of/Dudolos/of Jerusalem
2. Přestože první kumránské rukopisy byly nalezeny před 70 lety, dosud mají v Rockefellerově muzeu v Jeruzalémě plné krabice úlomků, které se pokoušejí přiřadit k již zámým textům a konkrétním svitkům. Na letošní konferenci The Dead Sea Scrolls at Seventy: "Clear a Path in the Wilderness" na přelomu dubna a května byly prezentovány některá úspěšná přiřazení malých úlomků ke známým svitkům za pomoci nejnovějších technologií. Mě nejvíc oslovil výsledek přiřazení malinkého úlomku z žalmu 147 rozsáhlého žalmového svitku 11Q5 - viz obrázek níže.
Do převzaté fotografie jsem doplnil barevně další podrobnosti. Předně červeně jsem podtrhl TETRAGRAM psaný paleohebrejskými písmeny. O tom jsem se už zmínil v případě jiného rukopisu. Žlutě jsem označil to, co je ve svitku 11Q5 pravidlem, že totiž pořadí žalmů není totožné s naším. Před žalmem 147, který začíná slovem halelujah, je žalm 104, který končí též halelujah, nikoliv žalm 146. Svitek navíc obsahuje některé další chvalospěvy, které v Bibli nemáme, ale to už je jiná kapitola.
Malý úlomek uprostřed obrázku nese samostatné slovo slovo "zmrh", které se ve tvaru "zamrah" = pět žalmy vyskytuje v Bibli jen v Žl 147,1 a "zimrah" v Žl 81,3, 98,5 a Iz 51,3 (ověřeno SW DAVAR). Navíc svým spodním koncem úlomek zasahuje částečně do písmen js slova "jisrael". Tím se podařilo místo úlomku identifikovat. (Samotný první verš žalmu 147 je v 11Q5 nejspíš kratší oproti "našemu" hebrejskému textu.)
A ještě k modře podtrženému slovu na obrázku vlevo dole. Je to naše zámé slovo "Jerušalajim" z předchozího nálezu s písmenem jod (pouhou čárkou) mezi el a em לים. Na tomto místě žalmového svitku 11Q5 je to varianta oproti krátkému tvaru, který máme ve verši Žl 147,2 v Leningradském kodexu a tedy v "našem" hebrejském SZ.
3. U slibované špatnosti se dlouho nezdržím. Jen že potvrzení padělků mezi údajnými biblickými svitky od Mrtvého moře z exponátů Muzea Bible ve Wahingtonu je nejspíš jen špičkou ledovce, protože od roku 2002 se na trhu objevilo podezřele mnoho údajných biblických úlomků svitků a za jejich nákup majetní evangelikálové utratili údajně až stovky milionů dolarů. K tomu je dobré podotknout dvě věci:
a) Tyto falzifikáty mnohdy odvozovaly svou pravost od dobrozdání věhlasných odborníků; asi je potřeba generační výměny odborníků jako byla ta kolem roku 1990, kdy byly svitky (přes protesty tehdejších věhlasných odborníků) konečně zveřejněny.
b) Definitivně došlo ke změně paradigmatu, přístupu k historickým předmětům bez známého místa nálezu a další historie, i Biblical Archaeology Review v tom učinil zásadní obrat; zda to omezí černý trh se starožitnostmi ale ukáže teprve čas.